Lékořice je známá především pro silnou chuť, které se využívá při výrobě cukrovinek (pendrek), ale bylina sama – Lékořice lysá – má jiné silné stránky. Lékořice je adaptogení bylina, která roste v Evropě, Středomoří a Asii a používá se tisíce let na desítky problémů včetně syndromu děravého střeva.
Historie použití kořene z lékořice
Lékořice je členem rodiny luštěnin, existují druhy, které rostou v USA, ale lékořice lysá je původem především z Evropy a Asie. Někdy také narazíte na „čínskou lékořici“. V tomto případě se pravděpodobně jedná o Glycyrrhiza uralensis.
Název Glycyrrhiza znamená „sladký kořen“. Extrakt, který může být 30 až 50 krát sladší než cukr inspiroval naše předky k výrobě cukrovinky. V čínské medicíně, byl a je protizánětlivý kořen lékořice používán po staletí pro léčbu kašle a nachlazení, gastrointestinálních problémů a ženských hormonálních problémů.
Jedna zajímavá poznámka o tom, jak byla lékořice používána v čínské medicíně je, že byla používána jako „zesilovací droga“ ve směsích. Kořen lékořice byl použit v tandemu s dalšími bylinami, kde zlepšovala a zesilovala jejich účinky. V roce 2013 bylo toto použití podrobně zkoumáno na institutu čínské medicíny. Díky tomuto a mnoha dalším účelům je lékořice nejpoužívanější bylinou v čínské medicíně.
Evropané neignorovali výhody lékořice jako doplňku. Použití se datuje od starověkého Řecka a Říma až po středověk až po současnost.
DGL lékořice vs. extrakt z lékořice
Díky podivným zkratkám mohou doplňky lékořice způsobovat rozpaky. DGL lékořice znamená deglycyrhovaná lékořice. Abychom pochopili, co to znamená tak si musíme vysvětlit, co obsahuje extrakt.
Kořen lékořice je natolik složitý, že vědci izolovali 134-170 různých sloučenin – podle druhu lékořice. Samozřejmě, že nemáme čas je všechny probrat. Ale existují nejméně čtyři hlavní typy sloučenin nalezených v kořenu lékořice: flavonoidy, kumariny, triterpenoidy a stilbenoidy.
Flavonoidy: flavonoidy například, jsou zodpovědné za hluboký rostlinný pigment (např. jako modrá v borůvkách nebo černá v černé lékořice) a obvykle jsou bohaté na antioxidanty a mají protizánětlivé působení.
Kumariny a Stilbenoidy: kumariny a stilbenoidy jsou polyfenoly, které jsou často protizánětlivé a antibiotické.
Triterpenoidy: triterpenoidy jsou obvykle silnější povahy a někdy obsahují steroidní látky.
Prominentní příklad v lékořici je flavonoid glabradin, který může za mnoho léčivých vlastností. Poprvé byl popsán v roce 1970 a vědci zjistili, že je protizánětlivý, má vliv na metabolismus a má funkci jako fytoestrogen – může mít pozitivní vliv na zdraví žen.
Teď, když jsme se seznámili s členěním látek v lékořici, tak se můžeme podívat na to, co znamená zkratka DGL. Základem latinského jména lékořice a původce sladké chuti je triterpenoid glycyrrhizin. Je silně protizánětlivý, mírně projímavý a způsobuje snadnější vykašlávání. Bohužel není bez vedlejších účinků.
Při nadměrném použití byly zjištěny následující vedlejší účinky – zvýšení krevního tlaku, snížení hladiny draslíku, otoky a další problémy. Proto by lékořici neměli používat lidi s vysokým krevním tlakem, problémy s játry a ledvinami, stejně tak těhotné ženy. Některé doplňky mohou být proto zbaveny této sloučeniny a nazývají se většinou DGL lékořice a jsou obecně mnohem bezpečnější.
U zdravých dospělých osob bez kontraindikací však může být použit klasický kořen nebo extrakt s glycyrrhizinem, protože má prospěšné účinky. Aby se minimalizovalo riziko komplikací, nepoužívejte lékořici nadměrně a dlouhodobě a při užívání dělejte přestávku.
Zdroj: draxe